Vím, že myslet na Silvestra, je ještě brzo, ale jak jsem koupila, tak prodávám a navíc do Silvestra bych to zapomněla !!!!

Seděli jsme takhle v našem zahradním domku a Lukáš, otec Šárčinýho dítěte, si tak lehce zavzpomínal na jednoho ještě bezdětnýho Silvestra v kruhu stejně alkoholicky i jinak spřízněných duší na zapůjčené chatě !!!!

Začal tím, jak nasedli do auta, staré dobré 105 MB, byli čtyři, škoda, dalo se začít : bylo nás pět, zkazil mi sice začátek hodný klasika, ale zase bych tam nedostala rakouskýho stopaře, kterýho po cestě nabrali v duchu: jeden dobrý skutek denně a přetížené auto šesti by lákalo policisty za účelem udělení pokuty a zabavení všech dostupných dokladů včetně očkovacího průkazu řidiče !!!!

Takže, byli čtyři a jak již jsem naznačila, zastavili stopaři za velice problematického zúžení prostoru na zadním sedadle, neboť jeden účastník Silvestra by si nezadal se zápasníky sumo a taky se za něj někdy drze vydával, tak se zmáčkli a nasoukali si tam stopaře, když posléze zjistili, že stopař je teplý, rakouský kadeřník a lákal je napřed do Prátru na pochybné, hodně ohřáté atrakce a poté na svou sbírku motýlů, zalitovali svého humánního činu, nejvíc litoval falešný zápasník sumo, neboť kadeřník, tlačící se na zadním sedadle vedle něj, měl neustále jednu ruku za jeho krkem a druhou zjišťoval, kde končí jeho břicho a začínají kolena ! ,,Na koule se mi nedostal," ujišťoval spolucestující potom kamarád, ,,neboť moje břicho a kolena tvoří jeden neprůstřelný celek a ruka šmátralka kadeřníka se nedostala dál než na kolenní kloub a masírovala jen kolenní čéšku a jablko !". I přes to náš tlustý hrdina zaúpěl znechucením po pohlazení svého pupíku teplou ručkou a přál si nahlas, aby fistulkou mluvící  kadeřník skončil na hřbitově, kolem kterého zrovna projížděli, rakouský kadeřník zbystřil a chtěl objasnit záhadné slovo hřbitov, které se mu velmi zalíbilo, vysvětlili mu špatně lámanou němčinou, že tam bydlí mrtví lidi. Slovo hřbitov dosáhlo u kadeřníka takového vzrušení, že chtěl po všech, aby mu ho neustále opakovali, hlavně Lukáš prý velmi líbezně - süss - řáčkoval, když měla posádka vozu pocit, že u vyslovování hřbitova dosahuje kadeřník orgasmu,  a museli mu slovo hřbitov opakovat častěji a častěji a rychleji a rychleji, vysadili ho na silnici a udělali si opět pohodlí, tlustý kamarád uvolnil břišní svaly, čímž se kolena ztratila úplně, a všichni v autě, teda kromě řidiče, si otevřeli lahev slivovice a vzájemně se ujistili, že baba je baba a prsatá zvlášť !!!! Oddechli si a vesele pokračovali směr chata v lese, kde měli přivítat, značně alkoholem podroušeni, Nový rok !!!!

Po příjezdu na chatu vyvalili s auta bečku piva a nechali ji na verandě, popíjeli slivovici, něco pojedli a po chvilce pomlouvání vlastních poloviček a jejich matek, případně svých matek, posouzení, která slavná herečka či modelka by stála za klácení na postel, kdo kdy byl na sračku, či se ožral jako prase a opět jestli jsou lepší větší, nebo tlustší !!!!

 Když vyčerpali oblíbená témata a dopili slivovici, tak že si narazí pívečko a budou pokračovat v bohulibé činnosti válení se na kavalci, pití, krkání, prdění a masírování vlastních koulí rukou, která nebude držet půllitr !!!!
Sud ještě tehdy s korkovou zátkou se narazit nedal, odolával všem marným pokusům, a když s ním zápasník sumo zaklechtal a neozval se charakteristický šplouchavý zvuk, shodli se zklamaně na tom, že jim pivo na té verandě zamrzlo !!!! Tak se rozhodli udělat loupežnou výpravu do blízké vesnice a místní hospůdky !

V hospůdce byl silvestr již značně rozjet a paní hostinská, šilhajíc a vidící už dvakrát, po objednávce čtyřiceti lahváčů, každý z našeho vyprávění, že unese deset, začala rovnat lahváče na pult, nemohouc se dopočítat se furt řechtala, přidala jim ještě dvě lahve vína s tím, že je to bonus, neboť je tam má tak dlouho, že jsou už jistotně zkažený a Jan Žižka je určitě ještě viděl na obě vlastní oči !!!!
Když si vzala papírek a počítala a počítala a chechtala se a popíjela, tak nakonec vzdala kšeft, zamyslela se a řekla:,, Hele, já to dneska nespočítám, je to asi padesát osm, dejte mi šedesát osm a to bude dobrý.". Dali jí sedmdesát a jedno pivo bez zálohy je vyšlo ani né na dvě koruny, popřáli jí šťastnej a veselej a šupajdili zpět do chaty, po cestě jasně pár piv zmohli, aby neměli tak těžký tašky a po návratu na ně čekal místní majitel chaty, zatápíc v krbu, že šel náhodou okolo a  stará ho naštvala, a tak přišel do kolektivu milých, páchnoucích, sprostě nadávajících, pivo milujících kamošů, aby si v klidu oslavil silvestra a ty chlebíčky, co mají doma, ať se s nima tchyně s tou jeho saní udusí a zhebnou !!!!

Rychle doplnil hladinu piva v krvi a rozhodl se ten pivní soudek zdolat, donesli mu ho k hořícímu krbu a on vší, teda jeho vší, silou  tu tyčku do něj narval, všichni slyšeli, jak její kov projel ledem, málem prorazil dno a najednou jim z pípy začala téci ledová pivní tříšť, led tvořící se v soudku byl proražen a pivo bylo osvobozeno !!!!

Byl to prý krásný Silvestr, druhý den všichni svorně blili, vyprošťovali se zbylým pivem a dávali k lepšímu své hrdinské činy, týkající se množství alkoholu a jeho dopadu na jejich zdraví a jejich životní prostředí !

Ještě snad humorná historka zápasníka sumo, náš objemný hrdina, stár 28 let, byl již potřetí ženat, což přivedlo ostatní k otázce proč ?

Proč je tak nepoučitelný, neustále se ženící dobrodruh ?!

Kocovinou značně dezorientovaný kolega jen vzdychl a něžně a procítěně se dal do řeči !

,, Když, kluci, já miluju, strašně miluju svý drahý, krásně naleštěný autíčko, no, a Jana má v domku, kde bydlíme, velkou garáž a já mám takhle svého miláčka kde parkovat !!!!".

I to je důvod ke svatbě, no jo, chlapi, ta naše nevyzpytatelná zvířátka, ale kdo by se v nich vyznal, že ? Občas se musí nechat, aby se v nich projevil ten Tarzan, co zachraňuje Džejn, jenže většinou se jim urve liána u první hospody a  v ní nevinně vypadající kamarád  je pozve na jedno a z Tarzana pak zbude jen ta opice, ale ten někdy větší, někdy menší kousek chlapa, nám občas udělá radost a někdy se fakt snaží a potěší nás, a tak jim to odpusťme !!!!

Když po Novém roce vrátili lahve, zbylo jim ještě na půlčák rumu ! Tomu říkám dobrej obchod !

Jo, a až někdy potkáte teplýho, rakouskýho kadeřníka, zaráčkujte mu slovo hřbitov, uděláte ho, teda mu, radost !!!!