|
Poslední lednová pro Vás dnes 30.01.
Moje první velká ochutnávka !
Hele, piju už dlouho, myslím víno a v přiměřeném
množství, jako zdravotně, myslím jen tak, protože my
tady na jižní Moravě to tak děláme a jsme zdraví a
bez cholesterolu a z vody se vám můžou v žaludku
udělat pulci a pak žáby a ty se špatně zvrací, a tak
my odkojení vínem to tak neberem a vodou si umýváme
tak akorát ruce a jinak si jí moc nevšímáme !!!!
Všichni co tam přišli dřív už předem probírali roky dobré, cukrové, dešťové, suché, plné kyselin a já nevím jaké a já si zatím malovala na natištěný vzorník vín ptáčka ! Začalo se a ze začátku to bylo móóóc dobré, kolem mě to vřelo informacemi a ke vzorkům na papíru se psala čísla a jen nepatrné poznámky, tak jsem si řekla, že jim to trochu víc popíšu a žádný čísla a pěkně k věci, teda k vínům !Buďto mi to chutnalo, nebo né a pěkně jsem jim to tam rozepsala, nějaký čísla, jen ať si Mojmír, on se pan Vojtek jmenuje Mojmír, my jsme si potykali už na Vojtíškových křtinách, večer počte, pro mě klidně ten papír mohl být větší, abych se mohla dle libosti rozepsat ! Pilo se dál, oni všichni v pohodě a jen si srsli, převalovali to chvíli v puse a zbytek vína nalívali do jakýchsi nádob na stole připomínajících bažanty v nemocnici, mně to přišlo nezdvořilé a chtěla jsem, aby ze mě měl Mojmír radost, tak jsem vzorky poctivě dopíjela a můj bažant byl pěkně dlouho prázdný, což jsem brala jako přednost, ale každý se na mě díval jako na alkoholika sebevraha, co musí zákonitě doběhnout od Maratonu do Athén a umřít, já Fejlipidés vinný!
Navíc tam příšerně moc topili, buďto chtěli, abychom to na konci zvrátili zpět, protože to horko nás doráželo, nebo aspoň mě, ánebo chtěli, abychom se začali svlékat, uvažovala jsem o tom, protože jsem na sobě měla novou podprdu, a tak bych si připadala jako v létě na pláži po návštěvě plážového báru !!!! Ale asi by radši chtěli, aby se tam svlékala nějaká hubenější a mladší degustátorka, tak jsem zůstala nahoře s.... !
Dostala jsem to asi jako dárek k narozeninám, ale teď nevím, jestli by kytka nebyla lepší, takhle si rozhodit vínové buňky, ale po této akci, což bylo pro mě něco jako školení, kdy kantor neví, kdy přestat, a furt do vás leje vědomosti a víc do hlavy a víc a vy ty informace musíte do sebe nasávat a chce se vám odejít, ale nemůžete, neboť byste dostali kouli ze života a nikdo už by vám nedal šanci na opravu !!!! Všichni pili a diskutovali a hodnotili a bavili se, já pila a modlila se, aby každý doušek, co jsem ho poslala za tím předchozím, zůstal v mém žaludku a nechtěl se jít podívat, kolik že toho ještě zbývá na ochutnávání !!!!Jako vždycky jsem měla největší binec a nejvíc upatlaný kousek ubrusu okolo mé skleničky, ale zase jsem měla nejmíň slitků a nejvíc popsaný vzorkovník vín svými poznámkami ! Všem jsem to vokázala a čučeli, frajeři vinařští !!!
![]() Až doma jsem si při sundávání riflí nakopla dva prsty u pravé nohy o zeď a teče mi z nich krev a mám je pěkně naražený, bolí to jako sviňa a patří mi to, nemám se taky kurňa cpát všude, jsem už starší dáma a mám pít jen druhou, nebo jakou vinařskou ligu, a necpat se mezi elitu !!!!! Tak, Drozdice, a breč !!! Jo, a nic jsem tam nerozbila, fakt stárnu !!!!A ke cti a chvále Vojtkovic vína budiž napsáno, že druhý den mě kromě těch nakopnutých prstů vůbec nic nebolelo, hlava čistá a v břiše mi jen ukrutananánsky kručelo hladem !!!! Hned bych si dala decánko!!!!!!!!!!! ![]() Tak pár foteček, kde se dokazuje, že nekecám !!!!
|
|
Další úvaha pro Vás dnes 22.01.
Já, já, já, jenom já, jenom já !!!!
Co zní hůř, padesát, nebo půl století ?
Půlstoletí zní hrozně, že jo,fuj !!!! No, ale padesát je
taky strašný, obzvlášť,když se cítíte na patnáct !!!!
Takže to napíšu takhle: 28.01.2009 slavím třicáté výročí
dvacátých narozenin, to vypadá, myslím, docela dobře,
jo, a jinak si nestěžuju, jsem bába a na ten titul jsem
hrdá a ostatní moje děti jsou tím pádem šoupnuty na
vedlejší kolej, neboť jsou už dost velcí a na bebínka
jim už nefoukám, ať si na tu práci seženou někoho
vhodnějšího a vnoučátko je vnoučátko a je malililinkatý
a takový bezmocný a miminka potřebují babičku !!!!
A jakýže bylo těch dvacet let a následných třicet
výročí? Ušlo to, nestěžuju si, mohlo bejt hůř, my
optimisti to bereme docela v pohodě, navíc v roce 1959,
kdy jsem se narodila já, se narodila i panenka Barbie,
jo, jasně už vás slyším, ty kecy, jak ona je čím dál
krásnější a hubenější a prsatější a slavnější, ale zase
jáááááá, abyste věděli, tak teda dobře, mám tak o sto
kilo víc, než ona, o co víc vrásek, o to míň vlasů a
zubů a moje prsa dodržují Newtonovy zákony a se slávou,
nóóóó, vlastně teď mám ty stránky, takže jsem taky
slavnější než kdysi a určitě jsem víc ukecaná než
ona !!!! Kam se na mě hrabe Barbie se svou
plastovou, slepenou pusou, možná moji minulí manžílkové
by to tak měli radši a nemusela jsem je mít dva, ale já
mluvím i ze spaní a mě jen tak někdo hubu nezavře !!!!
![]()
Takže ve zkratce, narodila jsem se tlustá a tlustá
nejspíš i umřu, chudáci pohřebáci ! Ve dvou letech jsem
poprvé utekla z domu, za babičkou, malá, dvouletá,
hnědovlasá, kudrnatá holčička ve skládané, modré sukýnce
s bílou halenkou, tak se ozývalo ze Znojemských ampliónů
hlášení, když naši zjistili, že jsem zmizela a pádili na
policajty, hledali mě tenkrát všichni, policajti
jezdili na skůtrech a jeden z nich mě posléze našel
sedět před květinářstvím v košťálech a odpadcích, jak
vybírám ještě zbytky vyhozených kytiček, abych něco
přinesla babičce ! Doufám, že můj vnouček mi taky bude
nosit kytky, ach....!!!!
![]()
Když
jsem asi po půl roce brala roha po druhé, otec mě
zmerčil, sundal pásek a bylo po zdrhání. Lepší jeden
modrej zadek živýho dítěte, než jedno modrý dítě v
márnici, byla jeho obhajoba, když všechny babičky a
tetičky mu nadaly do krkavčího otce !
Můj
otec byl správnej chlap, s mou maminkou se nikdy
nehádal, fakt nepamatuju jedinou hádku, předal jí
vládnoucí roli v rodině a hádal se jenom s komunistama,
za což mu zase nadávala moje matka, protože měla strach,
že ho zavřou a ona chudinka zůstane sama s dětma !!!!
Párkrát jsem sice v životě ještě jeho pásek měla na
svých hýždích, ale vždy to bylo proto, abych pochopila,
že tudy fakt ne a lozit v pěti letech po skalách a padat
do údolí pod nima a chodit v sedmi letech domů v
jedenáct v noci a vymlouvat se na to, že jsem byla
přivázaná k mučednickýmu kůlu, hrávali jsme si s děckama
často na indiány a já jsem se nechala skoro vždycky
chytit a Vinetů a Olda šetrnej byli náš vzor a já jsem
byla ten čestnej indián, co trpí za práva rudochů,
vlastně můj otec rudý nenáviděl a možná jsem dostávala
za to, že jsem byla rudoška, čoveče, jak člověk začne
vzpomínat, jak se vyvalijou najednou souvislosti
....!!!!
Prostě moje matka řídila celou rodinu a všechna povolení
musela být schválena jejím matriarchátem a otec neměl
rozhodovací právo, a jak mi něco nedovolila máti, měla
jsem smůlu, klidně zflinkala i kluka, se kterým mě
přistihla v šestnácti se líbat před domem, pak ho
popadla za límec a dovlekla ho domů a nadala ještě jeho
matce, co to má za spratka, to, že jsem ho sváděla já,
nebrala za polehčující okolnost, kluci jsou prevíti a
zmetci a dcery se od nich musí držet dál !!!! Ale fakt
se nehádali a klidnější rodinu jako naše jsem nikde
nezažila !
Moje máti musela vždycky všechno vědět a nikam mě
dobrovolně bezdůvodně nepustila, tak jsem se naučila
lhát a hlavně nezapomenout na to, co jsem si už jednou
vymyslela, Colombo byl proti mé matce amatér, pamatovala
si všechno a pořád se mě snažila chytit na hruškách,
abych mohla dostat zase zaracha a ona mohla chvilku
klidně spát !!!!
Vlastní máma mě donutila lhát, ale zase na svou obranu
musím napsat, že tolik bych nikdy nelhala, kdyby se mě
moje matka pořád na něco nevyptávala !!!!
Ne
neděste se, naši se fakt snažili, nehádali se,
vychovávali nás, dopřáli nám studie, maminčiny
chlebíčky v sobotu k snídani mi dodnes chybí a dokonce,
když už moje akné přesahovala míru únosnosti, dopřála mi
i požitek, už tenkrát, kosmetičky a za nemalý peníz ! Za
přispění rodinné švadleny jsme se pomocí šlapací šicí
mašiny snažily o modely z Burdy, a i když mi nebyly
dopřány výstřihy a sexy modely, i tak jsem byla celkem
in !!!! Jó, moje matinka si mě uměla pohlídat, ale já
jsem se zase uměla ze všeho bravurně vykecat, abych
nemusela poslouchat její:,,Roberte, výchova tvé dcery se
mi vymyká z rukou, potrestej ji !" Jo, na výprasky byl
taťka dobrej naší lvici, mamča je ve znamení lva a otec,
když už jsem byla starší a jemu už fakt bylo blbý dávat
mi na zadek, mi v předsíni šeptal:"Dělej, že tě to
bolí." a pleskal se do stehen, chudák, a já řvala jak
pominutá, mamka spokojená, otec červený stehna a všechno
bylo, jak mělo být !!!!
To
mi připomíná, jak jsem jednou mojí nejstarší dceři
slibovala výprask, když jí byly asi čtyři a móóóóc
zlobila, řemenem, jako jsem dostávala já a ona, tak prej
klidně a já vzala pásek přehla si ji přes kolena,
rozmáchla se a flákla jsem se do stehna, to bylo jelito,
ty jó, to bolelo, Alenka se posměšně usmála, že jako se
dokázala její nevinnost a já jsem ta macecha a to bylo
poprvé a naposledy, co jsem chtěla uplatnit výchovu
svého otce v praxi, a pak už moje děti jen divočely a
vlčely, jó, já, když jsem chtěla zlobit, dlouze jsem o
tom přemýšlela, stejně jsem to pak udělala, ale musela
jsem najít taktiku, hromadu výmluv, pamatovat si je, a
když to nevyšlo, riskovat výchovnej výprask na přežití
malý holky, protože já fakt párkrát riskovala se
životem, i když tenkrát nebylo tolik úchylů a nebezpečí,
ale byla jsem prostě nenapravitelný poděs !
Zažila jsem dvě manželství a čtyři děti , třináckrát
jsem se stěhovala a jako vodnářka jsem milovala změny a
volnost a umění jakkoli šílený, třeba mě zrovna nadchla
Kaplického chobotnice a strašně jsem jí fandila !!!!
Ale
hlavně jsem průserářka a dělám ostudu, kam příjdu, hele,
já nechci, ale to tak nějak přijde samo a od malinka si
to užívám !
Rozlité nápoje, spadnuté mastné jídlo na drahé potahy,
těch rozbitých skleniček a talířů, politých koberců a
všechno tak nějak omylem, kamarád přišel o mobil,
protože moje rozhozená pravice mu na něj vylila kolu ze
skácené skleničky, propálené prkýnko od WC, jelikož
zapálená zápalka neomylně padla na něj a ne do záchodu,
kam měla směřovat, většina mých známých mi už nesvěřuje
nic, co by mně či jim mohlo způsobit nějakou škodu a
sundávají před mou návštěvou ubrusy, odendávají drahé
koberečky, nezapalují vonné svíčky, kafe dostávám v
obyčejných hrnkách, neboť těch kostelových mají pořád
šest a prostě, když má přijít Drozdice, je v rodinách
požární a jiná pohotovost !
Jednou mě kdysi před Vánocemi požádala kamarádka, ať s
ní jedu v noci do Tesca, že začali mít nonstop otevřeno
a ona potřebuje pomoci nakoupit dárky a móc dobře
mě znala, takže všechno, co jsem spáchala, padá jen a
pouze na její hlavu !
Hned
po nástupu do auta, mimochodem půjčeného její matkou,
jsem jí vykopla ze dveří reprák od rádia, po
hodině zpětného namontování, mi bylo doporučeno na nic
nesahat, nikam necpat nohy a sedět a radši ani nedýchat.
Vyjeli jsme, kamoška si s požitkem zapálila, že jako
normálně se to nesmí, ale jak ji nehlídá mamka, no celá
já, a jak dokouřila, poprosila mě, ať vyhodím ještě
kouřícího vajgla z mýho okýnka, neboť nechce ohrozit
auta jedoucí za ni a já měla po pravici strouhu, že !
Vyhodila jsem vajgla a hned zavřela okýnko, zima,
prosinec, když v tom nás zalarmoval dusivý kouř hořícího
deštníku, který též patřil kamarádčině mamince a ležel
na zadním okénku, po rychlém zastavení auta a vyhození
hořícího deštníku do polí mi bylo vynadáno, jak že to
vyhazuju vajgly a jak jsem úplně nemožná, závěr byl, že
musíme mamince koupit novej deštník, jeli jsme dál a
kamoška si z nervozity opět zapálila, když jsem byla
poučena, jak mám následný vajgl vyhodit a nezpůsobit
další havárii, postupovala jsem přesně podle návodu a
posléze nám začala hořet zadní sedačka v autě, kamoška
mě málem vysadila před Brnem, když jsme přijely před
Tesco a dočetly se, že zrovna v tento den mají sanitární
den a je zavřeno, mlčky jsme dojely domů, já byla
vykopnuta před domem a už nikdy se mnou ta kamarádka
nikam nejela a takhle podobně probíhal celej můj život,
kdo mě poznal, nikdy na mě nezapomněl, jo, a kam se
hrabe nějaká Bárbína, děcka, můj život je jeden průšvih
za druhým, ale zase na druhou stranu, já jsem na sebe
pyšná, jsem velká do šířky a nezapomenutelná do
hloubky, celej můj život miluju zpěv, kdysi jsem
milovala sex a teď miluju víno, naplnila jsem filozofii
života a teď budu milovat své další a další výročí svých
dvacátých narozenin a všechno vtipné, co to s sebou
přinese, ale hned to pro jistotu musím zapsat, neboť má
paměť se mnou nemusí až tak pořád spolupracovat !!!!
Tak
a jinak taky v tom 1959 svazáci likvidovali v rámci
komunistické výchovy trpaslíky, viz. dubnová úvaha:
Trpaslíci a já, jsem je tam obhájila, nééééé kýč,
trpaslík a trpaslík je trpaslík a červenej zvášť,
trpajzlík !!!!
A
chcete nějaký moudro životní, tak něco od Wericha, fakt
filozof, herec, borec, jednou jsem ho potkala jako dítě,
seděla jsem s ním na lavičce v parku v Hluboké na zámku,
kde jsme byli na školním výletě, já se jako normálně
učitelce ztratila, do štábu natáčení ČT se nikdo
nedostal, ale já jsem se tam nějak ocitla, já vždycky
byla kam se nesmělo, chvíli jsem nevěděla, kde jsou
všichni, pak jsem si sedla v tom parku vedle nějakýho
dědka na lavičku, bylo mi snad sedm, pokecali jsme, byl
príma, a pak mě odsud vyhodili nějací chlapi, že jako
tam nemám co dělat, když mi po letech došlo, vedle
kterýho velikána jsem jedla svačinu, bylo mi do breča,
ale řekla jsem mu na odchodu, když mě odváděli k
učitelce:,, Tak ahoj, strýcu." U nás v rodině se všem
chlapům, co nebyli taťkové, říkalo strýcu..... !!!!!
Ještě menší jsem v létě o prázdninách sedávala na klíně
Ireně Kačírkové, co se na Bítově na chatě učila role,
ona se se mnou učila a moje maminka jí pekla domácí
buchty, jo, hvězdy a já !
Jinak jsem v životě vždycky věřila, že všichni lidi jsou
jako já, báječní a poctiví, hajzl mě musel napřed
přesvědčit, že je takový, a to drsně, jinak jsem mu
pořád věřila a stejně si dál soudím podle sebe a jenom
láska a optimismus změní svět, jinak to tu nemá šanci
!!!!
No,
a tak teda pár životních mouder strýce Wericha , jak
taky jinak:
Život
vždycky stál a stojí a bude stát za to,
aby byl dožit.
Ono se s ním popravdě
ani nic víc nedá.
Jakmile se z mládí
začne dělat zásluha,tak je to špatné.Protože každej
blbec-starej
byl taky jednou mladej.
Je to smutné,
ale mládí musí jednou
odejít. I když
si je člověk zachová v srdci, žel
přírodě,
nezachová si je v
kolenou.
Mějte dobrou náladu.
Dobrá nálada sice
vaše problémy nevyřeší,
ale naštve tolik lidí
kolem, že stojí za to si ji užít.
Kde blb,
tam nebezpečno.
Televize není nepřítel,
televize se dá vypnout.
Když už člověk jednou je,
tak má koukat,
aby byl.
A když kouká,
aby byl
a je,
tak má být to,
co je
a nemá být to,
co není, jak
tomu v mnoha případech je.
Osud je vůl,
to jsem si všim. Ten si dělá
věci podle sebe a nebere na
nikoho ohled.
(Jitule :Aničko všechno nejlepší k Tvému jubileu !)
|
|
První letošní úvaha pro Vás dnes 07.01.
Klidný Vánoce a čaj pro miminka !!!!
Tak teda zase píšu, chtěla jsem psát zážitky ze Silvestra a Vánoc, ale nějak nebylo o čem, já jsem je ze solidarity slavila se svou těhotnou dcerou, co je na rozsypání a na jedné židli seděla ona a moje vnouče v ní a na druhé měla nohy bez vnoučete a skuhrala, jak ji to břicho už štve a jak si už nemůže obout boty a spát, jóóó, mně bude něco povídat, já jsem těhotná už asi deset let a vím, jak je těžké správně si navléct ponožky....., tak moje dcera, budoucí matka mého vnoučete, seděla, brblala, slintala si svoje pětiprocentní šampáňo a jedla chlebíčky a já jsem ji uklidňovala tím, že to musí bejt a bude u porodu hůř, a ať si to mimčo nechá ještě zabalený, že pak už se vůbec nevyspí, ona mi nadávala, že kdyby mě tak pálila žáha jako teď ji u konce těhotenství, tak bych taky šílela, že je ještě dva v jednom a já jsem nemožná a ona to má horší, neboť teď je všechno horší a za nás to bylo jiný a já tomu vůbec nerozumím, protože ona si všechno našla na internetu a ví to nejlíp a my jsme to dělali všechno špatně, to jako, když jsem jí chtěla poradit a sklízela jsem za to opovrženíhodné pohledy budoucí matky prvorodičky, co to ví přesně, protože ona na to má kamarádky, co už rodily, a internet !!!! Nechápu, jak to mohly moje čtyři děti přežít, teda myslím moji neznalost, jak na co, neboť za nás existovala jediná knížka ,,Péče o dítě" a tím to bylo všechno jasný a dneska teda bych asi taky nevěděla, protože někdo radí tak a jinej přesně naopak a moje dcera je zmatená, věří všemu, jen neví komu a čemu má věřit víc a přitom svojí zkušené matce nevěří ani trochu !!!!
No, a i když u nás byly letos mraky návštěv, tak každý, koho jsem se zeptala na humorné historky ze Silvestra a Vánoc, tak všichni obrátili oči v sloup, pak na mě pohlédli s výrazem přejezenýho a přepitýho a přejásanýho zoufalce a pronesli něco jako co šílíš, celý svátky nám bylo blbě, furt dojídáme zbytky a neštvi mě a tady jsme ti taky něco donesli, tak žer a neptej se jak idiot, pak mě nutili chutnat jejich cukroví a chlebíčky a musela jsme jim to pochválit, neboť to měli ode mě jako dárek k Vánocům a potom jsem funěla s nima a rozebírali jsme, z čeho nám bylo nejvíc blbě a koho chytil žlučník, koho bolel žaludek a kdo se z toho a čeho pos..... !!!! ![]() Když přišla Šárka s malým Vojtíškem, chytala jsem se posledního stébla, že uslyším aspoň jednu humornou příhodu z letošních svátků a patřičně ji tady rozmáznu a začala jsem nachystanou větou:,,Tak jak o Vánocích a Silvestru, jak bylo, tak něco veselýho hoď do placu, ať mám o čem psát !". Šárka postavila na stůl láhev vína, posadila se, chvíli se na mě dívala pohledem zmučeného zvířete, pak vystřelila ruce směrem k mému obličeji držíc v nich svého syna, který mě ihned začal ručičkama rýpat do huby a natahovat mi škraně, chtíc si kousek urvat, a zaječela:,,Vidíš ho, jak, jak užila sis to, co to blábolíš, sakra neštvi mě, vidíš co držím, lezou mu zuby a chce chodit a všechno chce jíst a nic nenechá na svém místě a prej veselý Vánoce, jsi fakt blbá, já chci spát, chci spát a to máme teprve tři zuby a deset měsíců !!!!!!".
Tak jo, letos se nic opravdu vtipnýho nikomu neudálo, doufám, že během roku se to zlepší, jinak fakt nevím, o čem budu psát, ale život je prča, tak se to určitě zlepší, a aby jste neřekli, že se nezasmějete, tak dám jednu starou historku k lepšímu právě s mou dcerou, co čeká to moje vnouče a byla tehdy maličká, asi tři měsíce jí byly a já, nezodpovědná matka, co neměla internet a nikoho, kdo by mi řekl, to musíš tak a to zase takhle.....!!!!! Bydleli jsme s prvním manžílkem v Ostravě, daleko od rodičů a přátel a já úplně sama, neboť v práci se nějakej kámoš vždycky najde, ale doma na mateřské, v cizím, neprozkoumaném prostředí někde v Ostravě Zábřehu na podnájmu, okolo samí staří a cizí lidi.....! Stalo se tehdy nějak, že se tomu mému dárci semene pro tu moji dcerušku, co měla ty tři měsíce, nějak zapařil ten orgán, co jím zasazoval to semínko do mého vajíčka za účelem stvoření tohoto dítěte! Doktorka naznala, že to není tragické, ale pokud si ho nebude ráchat v heřmánku, tak by se to mohlo zhoršit a muselo by se to potom mazat nějakým svinstvem a třeba i posléze položit na prkénko a fik....!!!!!
Alenčin tatínek, znáte chlapy, ze strachu, aby se to nezhoršilo, vyžadoval každodenní uvaření čajíčku a pro ten účel vyřazený plechový hrníček sloužil jako nádoba pro tu heřmánkovou lázeň, ve které si po pracovní době léčil ten kousek chlapa, co je tak důležitý !!!! Abych nemusela pořád vařit novej, tak se večer u televize jen ohřál už ten použitý a penisek si hodinku spočinul v teplém odvárku a léčil se !!!! A ráno se jasněže uvařil čerstvej, nejsem blbá !!!!
![]() Popadla jsem manžílka a už jsem ho soukala do tramvaje, jedno na co, hlavně chvíli vypadnout a vidět a slyšet něco jinýho než věčně oblinknuté a pokakané miminko a plínky a ...... !!!! Po kině jsme zašli na dvojku do báru a potom se zase vrátili domů, příbuzní hned sdělovali celí nadšení, jak všechno zvládli, jak Alenka chvíli plakala, pak dostala čajíček, všechen ho vypila a spinká jako andílek a oni se mohli nerušeně šmajchlovat a užívat si erotických hrátek !!!! Byla jsem ráda, že všechno tak hezky dopadlo, jen jsem se divila, že uřvaný dítě, jako moje na větry trpící dcera, byla hodná, ale nakonec, proč ne, děti se vždycky snaží přesvědčit vaše okolí, že lžete a nic z toho, co říkáte, není pravda, tak jsem to vzala jako fakt, že u cizích bude hodná a já, až se z ní zblázním, nikdo mi to nebude věřit, že je to z ní ! ![]() Když jsme zasedli s návštěvou v kuchyni na závěrečnou řeč co kino a tak, tatínek Alenky si chtěl ohřát svůj heřmáneček, že si ho zase chvilku bude léčit, když zjistil, že plecháček je prázdnej, zeptal se mě zvýšeným hlasem, proč jsem mu to vylila, že teď bude hodinu čekat, než se to vyluhuje a zchladne, a jak se potom má ten jeho nemocnej chudinka vyléčit, a že si teda na ten sex pěkně počkám, když to budu takhle zdržovat, to léčení ! Ztuhl mi úsměv, přestalo tlouct srdce hrůzou z podezření, co mě zrovna napadlo, otočila jsem se na příbuzné a zeptala, jaký že to čajíček Alenka vypila, co po něm tak božsky spinká a zároveň jsem pohledem zkontrolovala dětský čaj v konvici na kredenci, ve které neubyl, jak se zdálo, ani mililitříček !!!! ![]() Příbuzná s úsměvem Merry Popins mi oznámila, že právě ten z toho plecháčku dala do kojenecké lahve Alence, ale nemusím se bát, ohřála ho na teplotu těla ! V tu chvíli mě braly mdloby a viděla jsem milióny bacilů, co mi moje dceruška, nevinné to dítě, požila !!!! Za celý den v práci neumytý mužský pohlavní orgán, navíc zarudlý s brynzou za předkožkou, vymáchaný v tom heřmánku !!!! Nevěřila jsem, že to chudinka přežije, příbuzné jsem vyhodila s řevem, že ten na kredenci měli ohřát na tělesnou teplotu, né ten na sporáku v otlučeným čtvrtlitráčku a šla jsem hlídat dítě, jestli dejchá a šílela jsem strachy !!!!
Přežila to a bude dělat jiný blbosti se svým synáčkem, protože ode mě ví, že čaj na pití má být výrazně označen jako pitný a čaj na jiný účel má být někde úplně jinde a na něm nálepka: Vypiješ-li toto, budeš toho dříve, či později litovat !!!!!! Hlavně si to musím pamatovat já, až budu šmudlíka malýho hlídat, ale nebojte, vím, že takhle už nééééééééééé !!!!!!! Jo a paní doktorka říkala, že to bude kluk jako buk, ten můj vnuk !!!!!
|